Výsledek pro: 移动花卡宝藏版2020版

Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.

V roce 2020 uběhlo plných sto let od první účasti našich sportovců na olympijských hrách pod hlavičkou svobodného a suverénního státu, který byl vyhlášen po skončení první světové války a rozpadu Rakousko-Uherska 28. října 1918.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.

Autor analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy.

Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval.

Publikace přináší ojedinělý názorný a ilustrovaný přehled o boji za čs. národní nezávislost v letech 1914-1920. Text, přibližující nejen vznik, vývoj, fungování a boje čs. legií v Rusku, Francii, Itálii a službu čs. vojáků ve spojeneckých armádách.

Románové zpracování příběhu, který v roce pandemie zaplnil titulky britských novin. Když Lily deportovali do Osvětimi, slíbila si, že jednou bude šířit pravdu o koncentračních táborech.

Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.

Erika Bezdíčková se narodila 26. září 1931 v Žilině do židovské rodiny Kellermannových. Jako autorka autobiografického příběhu byla v roce 1944 jako třináctiletá odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i větší část rodiny.

Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?

Kniha je nepatrným vděkem mužům, kteří se podíleli na osvobození českého západu v dubnu a květnu 1945.

Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.