Kniha obsahuje výbor z myšlenek a meditací známé karmelitky, filozofky Edity Steinové, která byla pro svůj židovský původ zavražděna v Osvětimi nacisty a roku 1998 svatořečena.
Kniha si neklade za cíl podat další systematický výklad dějin pojmu totalitarismus, spíše se pokouší filosoficky sledovat pohyb jeho významu. V několika oddílech autor zkoumá mýtus a jeho proměny, moc bezmocných, melancholii a čin....
Práce podává ucelený obraz svébytného biologického myšlení velkého básníka a přírodovědce. Věnuje se dobovému i biografickému kontextu Goethova přírodovědného bádání, jeho vědeckému stylu i přírodovědcům, kteří goethovskou přírodovědu dále rozvíjeli.
Kniha Jan Caramuel z Lobkovic, Vybrané aspekty formální a aplikované logiky, pojednává o filosofické logice barokního učence Jana Caramuela z Lobkovic (1606–1682).
Ve své knize Zánik myšlenky pokroku se sociolog a filosof Zdzislaw Krasnodebski pouští do úvah o ideji pokroku z dosti osobité perspektivy - hlavní důraz klade především na systematické pojetí této myšlenky.
První úplný český překlad textu Spisy Mistra Zhuanga, klasika taoistické filosofie. Jeho rozpravy, dialogy, paraboly a metafory jsou ve svém úhrnu považovány za jednu z největších poem starověké Číny.
Kniha rozhovorů s Jacquesem Derridou a Jürgenem Habermasem vznikla bezprostředně po teroristickém útoku na Twin Towers 11. září 2001. Derrida i Habermas analyzují problém současného terorismu v rámci reflexe "osvícenského projektu" moderního světa.
Čítanka textů předního českého myslitele Erazima Koháka. Do knihy editoři vybrali jeho úvahy nad všehomírem, zemí a člověkem, které vybrali z Kohákových novinových a časopiseckých článků, rozhlasových a televizních promluv a také z jeho knih.
Ve druhém dílu své trilogie odhaluje Dumézil na základě analýzy a srovnání literárního dědictví indoevropských národů pozoruhodné a velmi přesné shody v jejich mytologii.
Hegel v knize popisuje běh dějin v intencích pokroku od svobody vládce v Orientu, přes svobodu občana starořecké polis, až ke svobodě všech lidí po nástupu křesťanství a reformace.
Ústředním tématem, které význmaný německý filosof Jakob Böhme (1575–1624) rozvíjí pozoruhodně novým způsobem, zůstává v celém jeho díle problém zla a s ním související otázka svobody.
Kniha sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním.
