Císařovy děti nemají šaty

Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice spolužáků z elitní univerzity, kteří sem přišli plni nadějí a snů. Teď je jim třicet, ale daleko nedošli – kariéra, peníze a luxus se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi a euforií. Danielle vzala rutinní práci v televizi, homosexuál Julius parazituje na bohatém milenci, Marina nedopsala svou knížku a stále bydlí u rodičů… Mariin otec, stárnoucí intelektuál, tu reprezentuje životní stereotyp plný pokrytectví. Právě na něm autorka zpochybňuje mýtus o americkém snu, kdy každý může pouze vlastním přičiněním získat blahobyt a postavení. Veškerá hra – na psaní knih a kritik, na intelektuály a newyorskou smetánku,pitvání v pocitech a nevěrách – skončí ve chvíli, kdy do WTC narazí letadlo. Nejde však o výpověď typu „předtím a potom“. Je to jen kulisa, událost, po níž zůstává kocovina. Román přináší věcný a vtipný střet hodnot dvou generací. Svižný, originální styl se obejde bez patosu a nářku; naopak jej zdobí černý humor.