Román z roku 2008 (tehdy vydaný pod pseudonymem Daniel Wolf) vzhlíží ke studenoválečným špionážním knihám Johna le Carrého, funkčně odkazuje k Franzi Kafkovi a předkládá vděčné narážky na tuzemské osobnosti od Jana Drdy po Karla Schwarzenberga. Předpovídá energetickou krizi způsobenou přerušením dodávek ruského plynu Evropě (která nastala pár týdnů po prvním vydání knihy) i současný konflikt na Ukrajině (ač ho umisťuje do Běloruska) a ústy svých postav klade podstatné otázky o úloze EU či NATO.

Co by se stalo, kdyby neshody mezi EU a Ruskem přerostly v opravdovou studenou válku? Kdyby české podniky zůstaly bez energie a domácnosti bez tepla? Knihu o tom vydalo nakladatelství Prostor. (...) Hrdina i vypravěč Ochlazení, český vyzvědač Josef K., působí pod krytím kulturního atašé na českém velvyslanectví v Minsku. Zde je zatčen a eskortován za hranice. Paralela s Kafkou je zřejmá. Agentova pouť pokračuje z Běloruska obloukem přes Čechy (Zámek), Ameriku i Izrael (Amerika) a končí v Rusku (Proces). Svět kafkovských hrdinů není odlišný: Nejistota je součástí jejich okolí i vnitřního ustrojení. V prostředí současných zpravodajců, ex operativců ministerstva vnitra a spolupracovníků KGB z doby normalizace či agentů KGB je vypravěč v ohrožení života. Zde Žantovský výtečně zúročil své znalosti světa špionáže.

(...) Michaelu Žantovskému se podařilo napsat špionážní román, který snese srovnání s obdobnými světovými tituly žánru (snad jen pasáže věnované psychologii jsou příliš silným náporem na čtenářovy nervy). Nevystupují tu andělé ani ďáblové, ani ten ruský prezident není bestií v Satanově kůži, třebaže vyzývá spoluobčany, aby ze svého středu vyloučili všechny, kdož podlehli „nákaze kosmopolitismu, měšťáctví a hrabivosti“. V perfektně vystavěném a kultivovaně psaném příběhu zaujmou i detaily – jizlivé narážky na politickou korektnost či úvahy o tom, jaký smysl má lidem v totalitních státech slibovat z vnějšku něco, co nelze splnit. Stojí to za zamyšlení. Žantovský Ochlazení poprvé vydal na sklonku roku 2008 a jako tehdejší diplomat se kryl pseudonymem Daniel Wolf. Vývoj následujících let ještě dodal knize na aktuálnosti. Snad jeden citát postačí: „Ti hoši z Východu mají totiž pořád za co bojovat. Na Lenina už sice nevěří, ale na matičku Rus ano, a na zkaženost Západu a taky na všechnu tu ropu a plyn, co mají pod prdelí.“

(...) O téměř čtyřsetstránkové knize hovoří jako o „vedlejším produktu diplomacie“, v níž člověk přes den pracuje a v noci „odreagovává noční můry“. Ty v knize plné kafkovských narážek prožívá i pracovník české rozvědky Josef K., padesátník s nadváhou, jemuž nevadí změna jako spíš to, že už k životním změnám cítí lhostejnost. (...) Michael Žantovský nechce spekulovat, zda se naplní ještě některý z katastrofických scénářů jeho románu, přestože obraz „běženců s kufry, batohy a ranci“ v Berlíně působí aktuálně. Kniha Ochlazení, na jejíchž stránkách figurují ruští špioni v Praze, nicméně nyní podruhé vychází v době, kdy se čím dál častěji hovoří právě o aktivitách ruské rozvědky v Česku. Že by téma na druhý díl? „Už se na něm pracuje,“ odvětí autor.