Recenze z média Instinkt
Ve stínu koncentráku
(...) Švédský spisovatel Sem-Sandberg pobýval opakovaně v Praze, dokonce tady i psal: právě Ravensbrück tu ostatně také vznikal. Tématem tohoto již 10 let starého románu, vycházejícího až nyní v české premiéře, je život novinářky a překladatelky Mileny Jesenské (1896-1944). Ta byla známá mimo jiné jako blízká přítelkyně Franze Kafky nebo manželka funkcionalistického architekta Jaromíra Krejcara, s nímž vedla notně veselý a nezřízený život (nebyly výjimkou celonoční tahy, neplacené účty nebo cesty taxíkem z Tater do Prahy). Za román byl Sem-Sandberg nominován na prestižní Cenu Severské rady. Jesenská byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde také v roce 1944 zemřela: tímto obrazem román také začíná, pak se ale vrátí do minulosti a barvité osudy Jesenské popisuje pěkně od začátku a v úplnosti.
Lidi a zverstvo
Vtipná krimi pro děti
(...) Nesba vi se podařilo napsat vtipnou knížku, u níž se stejně dobře pobaví děti i dospělí. Je z ranku té literatury, která dětského čtenáře nepodceňuje a nenabízí mu dětinské vyprávěnky, nýbrž jiskrné dialogy, dobrodružný děj a napětí. Autor nezapře svou zálibu v thrillerech, umí popsat strach z neznámého, ale protože má stále na paměti, pro koho píše, dostanou jeho "strašáci" nakonec humorný kabát. Má schopnost popustit uzdu fantazii podobně jako Roald Dahl nebo Gerald Durrell a umí trefně vykouzlit výrazné charaktery postav. Jeho sympaticky bizarní hrdinové navíc ožívají v nepodbízivých a přitom rozverných ilustracích norského výtvarníka Pera Dybviga.
Kniha se díky přehlednému členění do kapitol dá dobře použít i jako čtení na pokračování třeba před spaním a kdesi z podtextu si děti odnesou i základní mravní poučení pohádky: totiž že darebákům by v životě jejich špatnosti projít neměly.
Milénium, Stieg a ona
Svěrák znovu vypravuje
Návrat cikánských vozů
(...) . Série má nepochybně jedinečnou dokumentární hodnotu, život Romů a romských osad však zachycuje především osobitým pohledem umělce, který nehledá objektivitu, ale poezii. Koudelkovy fotografie z let 1962–1971 doprovází text britského sociologa Willa Guye, který sleduje migraci Romů i jejich současné postavení ve světě.
Francouzi to Josefu Koudelkovi řekli správně: Cikány na jeho fotografiích musejí mít lidé rádi.