Stránský, Jiří

Jiří Stránský (1931–2019) Český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut byl vychován v rodině se silným protikomunistickým a protifašistickým zaměřením. Studoval gymnázium, avšak v roce 1950 byl ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. V roce 1953 byl odsouzen na osm let za velezradu a propuštěn byl až na amnestii v roce 1960. Byl kopáčem, zedníkem, betonářem, filmařem i překladatelem. V roce 1973 byl opět odsouzen do vězení na tři a půl roku. Po roce 1989 začal znovu publikovat a stal se spisovatelem z povolání. Také pracoval jako vedoucí zahraničního oddělení Českého literárního fondu, řadu let byl prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a předsedou Rady Národní knihovny. Byl také nositelem medaile Za zásluhy, francouzského Řádu rytíře věd a umění, literární Ceny Egona Hostovského a nejvyššího skautského ocenění Řádu Stříbrného vlka. Je autorem knih Štěstí (1969, 2019), Zdivočelá země (1991, 2021), Aukce (1996,2022), Přelet (2001), Stařec a smrt (2007), Oblouk (2009), Tóny (2011), Balada o pilotovi (2013), Štěstí napodruhé (2019). Dětem věnoval Povídačky pro Klárku (1996), Perlorodky (2005), Povídačky pro moje slunce (2005), O chamtivém králi (2011), O Dešťovém kameni (2016). Napsal také řadu filmových i televizních scénářů, básní i fejetonů. V Českém rozhlase pravidelně četl své glosy k současnému dění.