Nejprodávanější tituly za posledních 14 dní
filosofie a náboženství

Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.

Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie?

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.

Kniha neotřele vysvětluje dětem základní pojmy křesťanského života a víry. Obsahuje výklad Desetera a modlitby Otčenáš, věnuje se Ježíšovým podobenstvím a křesťanským svátostem.

Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval.

Významný americký satanista Anton Szandor LaVey (1930 – 1997), byl zakladatelem a veleknězem Církve Satanovy. Svoje stěžejní dílo, Satanskou bibli, napsal v roce 1969 a nabízí v ní svůj pohled na satanismus jako na životní filosofii.

Pocity ovlivňují náš život víc než cokoli jiného. Propůjčují nám křídla, ale mohou nás také dovést až na pokraj zoufalství. To věděl i Buddha, a proto nás učil, jak se můžeme z jejich moci vysvobodit.

Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.

Všechny zkušenosti, které zde děti naberou, jim pomohou lépe pochopit Ježíšova slova: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední.“ A setkají se tentokrát s tím, koho si přejí vidět nejvíce – s Ježíšem?

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.