beletrie 

Desátý svazek Korespondence Jakuba Demla Tento dopis spalte hned po přečtení! obsahuje dopisy Václavu Maršíkovi (1914 až 2011) z let 1950 až 1960.

Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci.

Devátý svazek edice Korespondence Jakuba Demla Po Bohu celý Váš… obsahuje soubor dopisů mezi dvěma českými literáty a vydavateli Jakubem Demlem (1878–1961) a Josefem Florianem (1873–1941).

Dvojdílná edice dopisů Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 zachycuje dialog dvou autorů naplněný spoluprací, inspirací a spory. První kniha obsahuje veškerou dostupnou korespondenci. Druhou knihu otevírá soubor Durychovy publicistiky.

Kniha vzniknuvší k významnému životnímu jubileu prof. PhDr. Jaroslava Janáčková, CSc obsahuje studie zabývající se z různých úhlů pohledu tématy či metodologickými přístupy pro jubilantku typickými.

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1935 až 1944 v sešitových románových edicích pro muže v českém jazyce (či v edicích genderově nevyhraněných).

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1937 až 1944 v sešitových románových edicích pro ženy v českém jazyce. Obsahuje deset románů (osm samostatných a jeden dvojdílný) ...

Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí.

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla.

Kniha Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabývá dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907-1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla.

Cyklus drobných povídek Večery na slamníku Jaromíra Johna vychází poprvé ve spolehlivém, kriticky ověřeném vydání.

F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.

Babička Boženy Němcové neodmyslitelně patří nejen do zlatého fondu naší národní literatury, ale díky překladům do několika světových jazyků překročila i pomyslné hranice domácích knihoven.

Rok 2016 byl do hloubi prostoupen oslavami 700. výročí narození Karla IV. – krále a císaře, s jehož jménem si často spojujeme představu nebývalého kulturního rozkvětu zasahujícího rovněž oblast literatury.

První svazek edice Bibliographica připomíná nedožité 70. narozeniny dlouholetého pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kulturního publicisty a zejména literárního a divadelního bibliografa Františka Knoppa.

Jezuitský misionář Antonín Koniáš vystupuje v obecném povědomí české společnosti jako notoricky známý hubitel knih a pronásledovatel svobody vyznání a myšlení.

Kniha Michala Přibáně je výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu.

Čtveřice textů v žánrovém rozpětí od krátkého článku po knižní studii nabízí pohled na Alexandra Sticha mj. jako na teoretika textologie, propojované vždy s dalšími disciplínami - s lingvistikou, stylistikou, historií aj.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.

Knižní soubor dvanácti textů představuje Miroslava Červenku – autora řady literárněvědných publikací z oblasti literární teorie, poetiky a versologie – jako významnou osobnost posledního půlstoletí české textologie a ediční praxe.