Šimon Ryšavý ve své sbírce veršů Milenecké haiku, dokázal z prostého tříverší vytvořit originální most, který spojuje různé kultury nadčasovým vyznáním – navzdory všem a všemu miluju.
Jde o autorovu literární prvotinu, sbírku, jejímž obsahem jsou většinou básně psané volným veršem. Reflektují jeho myšlenky, pocity a úvahy na intimní i společenská témata.
Americký básník 19.století E. A. Poe napsal báseň Havran. Tato báseň, hororově laděná, inspirovala autorku k napsání smyšleného příběhu z básníkova života o jeho lásce a vidině havrana.
Ve své básnické prvotině se Hana Richterová představuje hned v několika polohách. Od pravidelných rytmických básní evokujících nejen dávné lidové písně odkudsi z mimočasu, přes ozvěny archetypálních mytologií a silné smyslové obrazy.
Zatím určitě nejlepší sbírka textů, (básní), již známého autora. Ve svých básních přechází od temných surreálních obrazů, stavu naší civilizace, a archetypů lidského konání, až do dadaistické polohy.
Pop artové, až dadaistické texty, básně a ilustrace, obrazy, jako reflexe naší doby a nás, s přesahem do věčnosti, kdy srozumitelnost sdělovaného, je přímo úměrná srozumitelnosti čtenáře.
Rhizomy Marka Torčíka jsou mezibytím uvnitř jazyka. Rozostřením. Vzájemnou propleteností vzpomínek a slov. Francouzský teoretik dvacátého století Gilles Deleuze rozlišuje dva druhy myšlení: rhizomatické a arborescentní (stromové).
Brutto-Netto - již třetí a nejlepší sbírka básní, známého brněnského básníka
a výtvarníka Jiřího Kosíka. Humorné a surrealisticky volné verše - bohatě ilustrováno reprodukcemi obrazů autora.
Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase.
NIKDY BYLO JIŽ VČERA, je název nejnovější knihy již známého
brněnského básníka, publicisty a výtvarníka Jiřího Kosíka.
V knize je více než sedmdesát básní, volné verše, básně v próze a několik
ilustrací.
Můžeme se ptát básníka, jací jsme v dnešní době. Posedlí jen svým blahobytem, létáním na Mars, či nepřehlednými technologiemi farmaceutického průmyslu? Nebo stále ti samí, křehcí a nedefinovatelní.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
V této knize jsou sdruženy tři básnické sbírky Josefa Švejnohy – Životem, Ocúny a Doderky. První dvě básnické sbírky obsahují vždy po 64 básních, poslední sbírka obsahuje básní 14.
Verše Tomáše Kunáta v sobě uchovávají gotickou vznešenost, protože básníkem ve sbírce Než dopadne první list, se myslí především středověký architekt. Tvůrce, který žije v neutuchající touze po kráse a obou aspektech lidství.
