Mráz

(...) Stylově je Berhhard v Mrazu už na cestě k převaze dlouhých souvětí, plných přípustek, paralelismů, zálibného nebo zhnuseného opakování výstižných spojení a pojmenování. Vzrušené dlouhé věty, špikované zvoláními typu "hanebná skutečnost", "trapné prskání", "holá nemožnost" atp., se staly autorovým poznávacím znamením (...) Autorovi hrdinové se ocitají ve víru svých radikálních úvah a svoji duchovní aktivitu dští na svět právě proto, že protiklady kdysi odmítli smířit kompromisem, který umožňuje "normální" a "běžný" život nejenom ve Wengu, nejen v Rakousku, ale kdekoli.