Philip Roth je skvělý pozorovatel okolí. Ve svých knihách volí brilantní vypravěčský styl, tolik typický pro americkou literaturu, jenž překypuje zkratkovitostí sdělení a dává neomezený prostor pro důvtip čtenáře. Působivá je také Rothova osobitá estetika založená na tragikomice života. Hodina anatomie je autobiografický román o důsledcích psaní autobiografických románů. Proto čtenáře asi nepřekvapí, že hlavní hrdina knihy, spisovatel Nathan Zuckerman (Rothovo alter ego), nemá v životě na růžích ustláno - postihne-li ho navíc chronická bolest a úmrtí obou rodičů. Phillip Roth dozajista napsal lepší romány než Hodina anatomie (vyd. 1983), a odhlédnu-li od slavného jména spisovatele, potom musím ve vzájemné shodě s Karlem Čapkem tvrdit, že lituji pisatelů, kteří musí psát celou knihu to samé dokola. Pornografie je literární prostituce: neslouží jenom k ukojení, nýbrž k znehodnocení erotismu. A to přesně se Rothovi podařilo. Jeho třetí román z tetralogie o Nathanu Zuckermanovi je navíc nejméně soudržný, nejméně objektivní a postavy až nereálné. Bohužel, autor se místy rovněž neubránil plytkosti sdělení a zbytečné mnohomluvnosti. Čtenář tetralogie bude muset knihu přečíst, ale zřejmě i jeho zamrzí spisovatelův utlumený vypravěčský talent po mnohem úspěšnějších románech Elév a Zuckerman zbavený pout.
Philip Roth je skvělý pozorovatel okolí. Ve svých knihách volí brilantní vypravěčský styl, tolik typický pro americkou literaturu, jenž překypuje zkratkovitostí sdělení a dává neomezený prostor pro důvtip čtenáře. Působivá je také Rothova osobitá estetika založená na tragikomice života. Hodina anatomie je autobiografický román o důsledcích psaní
...