Poupátka

Co všechno jsme schopní vtlouct dětem do hlavy? Jak moc jde ovlivnit jejich naivita a sebevědomí? Fany se svými kamarády ze školy chodí do divadelního kroužku. Pro mnohé z nich je to jediné, co mají. Jejich vedoucí Mirek je zvláštní, umí s ním být sranda, ale zároveň je hrozný nervák, co hrozně křičí. Furt mluví o tom, kolik toho v životě dokázal, kolik dětí díky němu je někdo a že každá správná herečka udělá vše, co jí režisér řekne. Pro mnohé je vzor a oni ho přece chtějí zaujmout, že? A není zvláštní, že starší holky z kroužky z ničeho nic odcházejí? Co vše musí udělat proto, aby Mirek projevil uznání? Jsou to přeci jeho malá poupátka, poupátka, před kterými má problém udržet se v klidu.

Strhující kniha, která přináší pohled do nevinných dětských duší, do kterých někdo vštěpí stud a rány, rány tak hluboké, že jen tak nezmizí.



Přečetla Aida z Trutnova

Příběh jedenáctileté Františky, která žije dramatickým kroužkem. Vedoucí Mirek však dává zvláštní pokyny – nikde o dramaťáku nemluvit, ale uvnitř kroužku si musí absolutně důvěřovat, a to až natolik, že děvčatům není divné se před Mirkem svléknout. Vypadá to, že kolem kroužku je nějaké tajemství. Tajemství, o kterém stejně asi většina lidí tuší….

Knížka je psána pohledem právě Františky, je to skoro jako její deníkový zápis. To, co nám však ukazuje, jak žije doma, proč chodí do dramaťáku a hlavně, co všechno se jí honí v hlavně, je hodně znepokojující. Tenhle příběh Vás rozhodně nenechá chladnými, a to hlavně proto, že se takové věci prostě kolem nás bohužel dějí (autorka dokonce čerpala ze svých zkušeností). Navíc se můžeme na všechny situace podívat tak, jak je vidí jedenáctiletá slečna, a to si myslím, že příběhu moc pomohlo. Kniha je velice čtivá, jak jsem ji vzala do ruky, tak jsem ji neodložila dřív, než jsem byla na konci.

Kniha vychází pod edicí Tvář a musím říci, že co jsem zatím četla, tak vždy bylo výborné. A hlavně celkové zpracování a úžasné ilustrace podtrhují dokonalost těchto knih.

4,5*/5*