Haruki Murakami - Sputnik, má láska

Sputnik, má láska

Nakladatel:  Odeon 2015
Rozebráno
-10%
269 Kč
242 Kč
pohlídat
Sputnik, má láska

Sputnik, má láska

259 Kč
233 Kč
Rozebráno
-10%
259 Kč
233 Kč

Anotace

O románu se dá hovořit jako o kronice neopětované touhy stejně jako o melancholické love story. Dílo má opět tři hlavní postavy: 24letý učitel z Tokia označovaný jako K. a zároveň vypravěč; jeho přítelkyně Fialka, která chce být spisovatelkou a zbožňuje Jacka Kerouacka; Mjú, femme-fatale a společensky poměrně vysoce postavená žena se záhadnou...
Zobrazit celý text

Čtenářské recenze

Celkové hodnocení
(1x)

Vaše hodnocení
Murakamiho díla se vzájemně prostupují, byť pojednávají o příbězích jiných lidí, prochází jimi ona společná pochybnost o reálnosti reality kolem nás. Někdy se přímo dozvídáme o paralelních světech a téměř vždy tu sny mají větší váhu, než si běžně připouštíme. Minimálně jedna Murkamiho postava má cosi zvláštního v očích. Ač je tento příběh nešťastné...
Více
Příběh mě zaujal a tuto celkem útlou knížku jsem přečetla během několika dní. Zajímavé ztvárnění složitosti lidských vztahů, kdy lidé od sebe navzájem očekávají každý něco jiného, kdy ten, koho máme rádi má rád někoho jiného, kdo však není schopen tento cit opětovat. Kniha má vysokou literární úroveň, ocenila jsem jazyk a styl vyprávění. Myslím, že si přečtu i další knihy tohoto autora.
I když příběh působí lehce nevyrovnaně, kolísavě (dlouho jako by se nic nedělo a najednou je toho spousta), hodnotím ji vysoko. Rozhodně mi nepřijde nic vykonstruované. Sputnik mi přijde jako takový přechod mezi Murakamiho 'kafkovskou' a realistickou 'norskou' tvorbou. 'Nadpřirozené' se začíná dít až přibližně od poloviny. Mám pocit, že pro lepší pochopení bude potřeba číst znovu.
Četl jsem od Murakami vše, co zatím v češtině vyšlo. Tuto knihu řadím hned za Norské dřevo. Literární pochoutka.
Souhlasím s Jirkou, také bych tuto knihu zařadil hned za Norské dřevo. Jsem rád, že se Odeon vrátil k tomuto směru v Murakamiho tvorbě, protože po prvních knížkách, které jsem si přečetl s velkým zájmem, jsem Kafku na pobřeží dočetl jen s velkým sebezapřením a Konec světa & Hard-boiled Wonderland jsem dočíst už ani nedokázal.
Tedy větší zklamání jsem tento rok asi nezažila...Celkově na mne tento román působí bezradně - bohužel ale ve špatném slova smyslu - autor v místě vyvrcholení děje utíká ke svému oblíbenému odchodu do jiných světů, což zde, na rozdíl od Kafky na pobřeží, působí nanejvýš vykonstruovaně a mělce...Oproti skvělým románům Norské dřevo a Konec světa je...
Více
Zobrazit další (3)

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené

Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Recenze z medií

Murakami na dva prsty

(...) Sputnik, má láska je na první, rychlé čtení příběhem tří lidí takřka znehybněných samotou a nutností vydržet ve své vlastní společnosti. V gestu sblížení si navzájem nabízejí ruku k přátelství a lásce, ale zdálky stejně vypadají jen jako prosebníci s otevřenou dlaní. Sputnik je ve vyprávění jejich věčným průvodcem a analogií - láskou na vzdálenost k studenému orbitu. Murakamiho svět však na rozdíl od toho našeho, v němž existuje jen přijetí či odmítnutí, obsahuje ještě třetí přirozenou možnost volby: odchod. Je přitom jedno, kam si čtenář ten tajemný úkryt před existencí zasadí. Někdy se hodí myslet na útěk do šílenství, jindy před ním stojí paralelní světy s nekonečným množstvím scénářů, pak zase podvědomí nebo dokonce smrt. V jedné z těchto úrovní však můžou vypravěč, jeho zmizelá láska Fialka i tajemná Mjú prožít něco jako štěstí.

Úžasná, epochální láska

(...) I v šestém do češtiny přeloženém románu Haruki Murakamiho Sputnik, má láska (Suputoniku no koibito, 1999) nalezneme vše, na co jsme byli doposud od autora zvyklí: smutné a tajemné samotáře, unavené femmes fatales v jaguárech, krásné interiéry, ošuntělé mnohaúrovňové velkoměsto, hédonismus velkých žranic, obsedantní, místy otravnou hudební linku, žánrové hrátky i návod, jak elegantně zmizet kdesi v neprostoru. Nádavkem tento zatím asi nejzáhadnější spisovatelův text přináší motiv tajuplného ostrova, ze kterého by měl radost lord Byron. Atmosféra a dikce textu se pohybují na hranici patosu a autor opět čtenáře zběsile smýká jednotlivými slupkami reality.

Murakami, Haruki: Sputnik, má láska (in MfD)

Šestá kniha japonského spisovatele Harukiho Murakamiho se v češtině jmenuje trochu zvláštně Sputnik, má láska. Ale má to svůj důvod. Sputnik, symbol osvobození a dobývání, je tu metaforou lidské osamělosti. V Murakamiho světě kolem sebe plujeme jako pípající družice, jež se občas minou v bezprostřední blízkosti, aby se posléze ztratily v hlubinách vesmíru.
Celá recenze

Murakamiho měsíční sonáta

(...) Také ve Sputniku, mé lásce existuje místo, kde duše a krásné věci mizejí. Ve chvíli, kdy se Fialka ztratí, K. ji chce hledat někde v hloubce: v jeskyni, labyrintu, moři nebo studni. Jemu samému zas hrozí pád z výšky, kam ho jednou v noci vyláká měsíční světlo. K. se před vnějším ohrožením umí skrýt, ponořit do vnitřního světa, ve kterém se dobře orientuje. Murakami k lidskému vnitřnímu světu opakovaně poukazuje jako k útočišti, ale zároveň ukazuje, že to není svět celý ani soběstačný. (...) Láska tu bolí, nenasycuje, ale osvobozuje a rozšiřuje obzory. Podobně jako sen. "Tam také nemáme nikdy k ruce princip, který by nám umožňoval volbu." A co v Murakamiho knihách trvá? Sen o celé duši, neohraničené, s nekonečným obzorem.

Murakamiho Sputnik, to je mocný zážitek

(...) Ve svých románech je Murakami rozkročen mezi japonskou a západní kulturou. Na jeho postavách není v zásadě nic typicky japonského: práci neberou tak vážně, poslouchají rock, jazz a vážnou hudbu, cestují po světě. Většina děje se ve Sputniku odehrává namalém řeckém ostrově, Mjú obchoduje s evropskými víny. Podstatnou roli hraje hudba. Překladatel Tomáš Jurkovič v doslovu podotýká, že v klasickém kusu se nastolí na počátku hudební motiv, který se pak rozvíjí a opakuje. Podobně je to se Sputnikem. Pracuje s motivy, jež jsme viděli v dalších Murakamiho knihách: osamění, ztížená mezilidská komunikace, stesk po ztracené lásce a samozřejmě smrt. Opakování však není na škodu: čtenářský zážitek jen umocňuje.

Murakami, Haruki: Sputnik, má láska

Ve dvaadvaceti letech se Fialka poprvé zamilovala. Byla to láska prudká jak tornádo, které se valí vpřed širou stepí. Taková, co dokáže všechno, co se jí octne v cestě skácet, vyházet jedno za druhým do povětří, roztrhat na kusy a rozbít tak, že nezůstane kámen na kameni.
Celá recenze

Murakami, Haruki: Sputnik, má láska

Těžko říct, který z mnoha a mnoha podnětů k úvahám si vybrat při pokusech o interpretaci románu Sputnik, má láska, šestého díla Harukiho Murakamiho vycházejícího česky, jako klíčový. Navenek je vlastně všechno jednoduché. Příběh nešťastné lásky – trojúhelník, v němž uvíznou vypravěč K., jeho jediná opravdová láska Fialka, a záhadná, ale poněkud sterilně působící Mjú...
Celá recenze

Autor/Autorka

Kategorie a témata

Bibliografické údaje

Název:
Sputnik, má láska
Autor:
Murakami, Haruki
Nakladatel:
Odeon
EAN:
9788020716606
ISBN:
978-80-207-1660-6
Originál:
Spútoniku no koibito
Překlad:
Jurkovič, Tomáš
Popis:
1× kniha, vázaná, 226 stran, česky
Rozměry:
13 × 20,7 cm
Rok vydání:
2015 (2. vydání)