Chomejní, Sade a já

Četl jsem zatím jen první třetinu v předprodeji ale snad se to už nezkazí!

Předně je dobré si jako přípravu před čtením mrknout na nějaký dokument o iránsko iráckém konfliktu nebo si o tom něco přečíst z oblasti non-fiction. Dost připomíná vážnější a drsnější verzi známého knihy / komiksu Persepolis. Autorce se daří být na jedné stránce vtipná a o dvě stránky dále rozebírá nějaký problém docela vážně a do hloubky. nenásilně míchá všední osobní příběhy s velkými dějinami a pátráním po kořenech závažných problémů. těm, kteří si pamatují život za bolševika bude leccos povědomé i když v o něco drsnější a depresivnější variantě.

Ano, ženský pohled na věc, ale bez despektu přátelé, při četbě této knihy jsem si potvrdila, jak nebezpečné je zjednodušovat soužití různých náboženských komunit, a v čem tkví hlavní problém islámu, v příběhu, který mapuje osud jedné íranské rodiny a její snahy nenechat zničit svoji dceru totalitním režimem. Jak se ukazuje, nemá to snadné ani v Paříži, ikdyž příběh nakonec vyznívá pozitivně. Obdiv ve mně vzbudil zvláště otec rodiny, který podpořil svou dceru ve vzdělání a svobodném myšlení, vždycky mi bere dech, kde se berou lidi, kteří dokážou vzdorovat zajetým pořádkům i s rizikem, že to nemusí dopadnout dobře. Dobře napsané, dobře přeložené, dobré k přemýšlení o světě mimo naši bublinu, tím pádem velmi užitečné. Děkuji