Márquez, Gabriel García

Román, jedno z nejvýznamnějších děl latinskoamerické i světové prózy, vyšel poprvé r. 1967. V množství reálných i fantaskních epizod líčí osudy šesti generací rodiny Buendíů žijících ve fiktivním tropickém městečku Macondo.

Každý rok v srpnu se Ana Magdalena plaví trajektem na ostrov, kde je pohřbena její matka, aby navštívila její hrob. Tyto cesty se nakonec stanou neodolatelnou pozvánkou k tomu, aby se na jednu noc v roce stala jiným člověkem.

Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu…

Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou.

Reedice populárního díla známého latinskoamerického autora.

Nejvýznamnější latinskoamerický spisovatel španělského jazyka se v románu vrací do minulosti, do kolumbijské Cartageny konce 18. století.

Místem děje navazuje na Všechnu špínu světa, objevuje se tu však odlišná perspektiva vypravěče: zatímco v předešlém díle je fiktivní svět Maconda popisován zvnitřku, v Plukovníkovi je líčen zvnějšku, jakoby objektivním vypravěčem.

Příběh novely, umístěné do kolumbijského města na karibském pobřeží, vypráví či spíše sepisuje jako „pamět“ v poněkud starobylém smyslu slova její protagonista: starý mládenec, celoživotní hudební kritik a nedělní fejetonista místních novin, „učenec“, jak je místními lidmi nazýván, který celý život pěstoval pouze účelové erotické vztahy.

Dílo jednoho z nejdůležitějších představitelů magického realismu Gabriela Garcíi Marqueze Podzim Patriarchy, doprovázené ilustracemi známého českého ilustrátora Borise Jirků.

Povídky ze souboru Oči modrého psa patří k raným Márquezovým dílům. Vznikly v letech 1947 až 1955 a vyšly dokonce až v roce 1974, sedm let po vydání autorova nejslavnějšího románu Sto roků samoty.

Povídky od světoznámého kolumbijského autora často považovaného za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno.

Příběh je vyprávěn třemi postavami zastupujícími tři různé generace: starý generál (dědeček), Isabel (jeho dcera) a Isabelin syn.

Soubor osmi povídek, datovaných rokem 1962, přináší texty známé (jako například V tomhle městečku se nekrade nebo Baltazarovo podivuhodné odpoledne) i povídky publikované česky poprvé: Úterní siesta, Takový obyčejný den, Umělé růže a další.

Soubor sedmi povídek přináší texty ze šedesátých a ze začátku sedmdesátých let.

Kniha zrcadlí současnou Kolumbii, zemi nevyhlášené občanské války a drogových kartelů, které se snaží vynutit si od vlády, aby je soudy nevydaly do USA, kde jim hrozí nejpřísnější tresty.

První české vydání románu oblíbeného autora. Autentický příběh filmového režiséra, který musel po vojenském puči roku 1973 opustit Chile, aby se po dvanácti letech vrátil s falešnou identitou a natáčel o Pinochetově diktatuře film.

Zlá hodina (1962) vznikla jako „pokusné dílo“, jímž se budoucí nositel Nobelovy ceny připravoval na slavný román Sto roků samoty.

Hrdinou románu je legendární postava latinskoamerického hnutí za nezávislost Simon Bolívar (1783–1830). Autor tentokrát opustil půdu výlučně „magického“ vyprávění a zaměřil se více na fakticitu, jakkoli zachází s vybranými fakty poměrně volně.

Márquez v tomto díle popisuje skutečnou příhodu z roku 1955, kdy se po neštěstí na torpédoborci kolumbijského válečného námořnictva Caldas pohřešovalo osm námořníků; po několikadenní neúspěšné pátrací akci byli všichni oficiálně prohlášeni za mrtvé.

Kniha pamětí je nejenom kompendium klíčového období života kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, ale současně zasvěcený průvodce po jeho obsáhlé románové tvorbě.