I poslední Houellebecqova kniha, velmi kvalitně napsaný a komponovaný víceúrovňový román, který vposledku není zase tak šokující, jak by dle propagačních textů mohlo vyplývat (na Houellebecqa v Podvolení stejně jako již v románu Mapa a území, který byl v tomto směru ještě radikálnější, odsouvá zřejmě stranou jinak hojně oblíbené autorovo téma sexuálních/erotických, avšak hluboce oduševnělých vtahů většinou s nějakou jednou důležitou ženskou postavou na minimum, což dle mého svědčí o tom, že Houellebecq umí psát i bez přidané hodnoty autentického údivu/šoku v sexuálních motivech a scénách nebo v autentickém vulgárním jazyce -- pro některé konzervativnější čtenáře to představuje hlavní překážky), posunuje Houellebecqovo umění románu opět dál a kvalitativně od předchozích minimálně dvou románů drží nastavenou laťku seriózního, kvalitního a prvotřídního románového umění stále velmi vysoko, pokud ne výše, tak minimálně na stejné úrovni jako v Mapě a území. Přičemž bylo velice zajímavé sledovat, jakým směrem se Houellebecq po dokonale napsané Mapě a území, u níž jsem předpokládal autorův tvůrčí vrchol, ubere. Zvolil opět fascinující námět a trochu obměnil, respektive vymyslel novou formu pro své umělecké psaní, a proto dobrodružství Houellebecqova výjimečného a vysoce originálního umění románu alespoň pro mě nadále úspěšně pokračuje. Podvolení tak pro Houellebecqovy čtenáře snad nemůže být v žádném případě ani sebemenším zklamáním jako spíše intelektuálním obohacením na úrovní až extatického uměleckého a intelektuálního prožitku. Nevím však, jestli bych Podvolení doporučil čtenářům, kteří autora ještě nečetli, a rozhodně bych Podvolení nedoporučil čtenářům, kteří Houellebecqa zatím neznají a které láká v první řadě a zejména námět románu -- islamizace Francie. Ti budou z románu patrně zklamáni a zmateni.
I poslední Houellebecqova kniha, velmi kvalitně napsaný a komponovaný víceúrovňový román, který vposledku není zase tak šokující, jak by dle propagačních textů mohlo vyplývat (na Houellebecqa v Podvolení stejně jako již v románu Mapa a území, který byl v tomto směru ještě radikálnější, odsouvá zřejmě stranou jinak hojně oblíbené autorovo téma
...