Recenze z média E15

Ze všech výběrových publikací všeho nejlepšího, co v daném odvětví vzniklo, je ta komiksová nejdůležitější. Už jen proto, že zatímco filmové, knižní a hudební povědomí tu je obecně na mnohem vyšší úrovni než to komiksové. Druhým důvodem pak je skutečně reprezentativní průřez historií sekvenčního vyprávění, který začíná již v 19. století a končí v roce 2011 a obsáhne téměř celou planetu, již komiksy během uplynulých sta let doslova zaplavily. Fascinující je především vyrovnanost, se kterou editor Paul Gravett sborník sestavil. Rovnoměrně tak jsou zastoupeny téměř všechny kategorie, na něž si v souvislosti s tímto médiem vzpomenete. Přirozeně vše startuje trochu naivními humoristickými stripy, jak se forma komplikuje, dočkáme se i prohloubení obsahu. Vše vrcholí komplikovanými grafickými romány srovnatelnými s nejvyšší literaturou a filmy.

Spisovatelka Vilma Kadlečková zažívá v poslední době úspěšný comeback. Přispěla do několika antologií (Imperium Bohemorum, Krvavá čest, Tajná kniha šerosvitu) a vyšla jí průřezová sbírka povídek Na pomezí Eternaalu. Ovšem to všechno je ničím ve srovnání s knihou Jantarové oči, která otevírá ságu Mycelium. (...) Kadlečková vytvořila zcela plastický a promyšlený svět, který se vám s první stránkou dostane pod kůži. Děj celou dobu balancuje mezi sci-fi a špionážním románem s lehkou příměsí romantiky. Přehnanou akci ale nečekejte. Na pár takových scén sice dojde, autorka však raději vsadila na budování vztahů mezi jednotlivými postavami. Jantarové oči patří k tomu nejlepšímu, co se letos ve sci-fi žánru urodilo. Jsou naprosto uhrančivé a fascinující. A když si odmyslíte všechny mimozemské technologie a össeanského boha Akkütlixe nahradíte Mohamedem, zjistíte, že by se příběh mohl bez problémů odehrávat v našem století. A to je představa skutečně děsivá.

Kniha rozhovorů čínského básníka, prozaika a hudebníka Liao I-wu Hovory se spodinou rozhodně není pro slabé povahy. Stačí jeden příklad. "Díky tradičnímu upřednostňování mužských potomků to odnesly holčičky, které nemohly pracovat. Tvrdší povahy si rozdělaly oheň a přímo doma zapíchly a snědly vlastní dcerku," vzpomíná na důsledky hladomoru ze začátku šedesátých let v jednom z 25 rozhovorů Čeng Ta-ťün. Ten byl tehdy předákem pracovní skupiny, již na venkov poslal okresní výbor komunistické strany. Rozhovory s lidmi, které autor sám označuje za "ty, kdo žijí na okraji společnosti", ukazují moderní historii i současnost Číny. A to způsobem, o němž vládní propaganda mlčí. Navíc respektované historické či politologické publikace tyto jednotlivé osudy agregují a vytvářejí z nich obtížně uchopitelné pojmy jako perzekuce, teror či porušování lidských práv.

Zajímá vás, jak z ekonomického hlediska funguje "továrna na sny" Hollywood? Chcete se dozvědět, proč de facto zkrachovalo studio New Line Cinema, ačkoli mělo za sebou několikamiliardovou sérii Pán prstenů? A zajímá vás, jak moc ovlivní množství soli v popcornu příjmy studií? Pak si okamžitě pořiďte proslulou knihu Edwarda Jaye Epsteina Ekonomika Hollywoodu, která konečně vychází v českém překladu. (...) Epsteinova kniha podobných příběhů a zajímavostí nabídne spousty. Díky tomu a opravdové profesionalitě autora je Ekonomika Hollywoodu jednoznačně nejlepší kniha svého druhu. A rozhodně by stálo za pokus napsat něco podobného o českém filmovém průmyslu. Snad bychom jej konečně pochopili. (...) Hodnocení: 100 %

Knih o architektuře u nás vychází poměrně hodně, ale publikace Drobné perly české architektury mezi nimi vyniká. Září jako opravdová perla a těžko bychom v loňské knižní úrodě hledali lepší knihu v daném oboru. Je to titul z rodu knih, kterým si autoři dělají radost a tím obdarovávají i čtenáře. Autoři textů o architektuře se obyčejně věnují stavbám co do objemu nepřehlédnutelným a co do významu zásadním. Tvůrci této knihy se vydali cestou téměř opačnou. Všímali si staveb drobnějšího rázu, solitérních, výjimečných, takových, o kterých dějiny architektury obvykle mlčí. Výsledkem je mimořádně objevná publikace zahrnující 144 objektů. S knihou po ruce můžete naši vlast i křížem krážem procestovat. Autoři se totiž snažili, aby žádnému kraji nenadržovali. A vězte, že přinejmenším polovinu ze zde uvedených staveb jste ještě nikdy neviděli.

I po desítkách let poctivého čtení může přijít kniha, která rozmetá zažité představy o literatuře. Australský ilustrátor Shaun Tan sice u nás není příliš znám, jeho kniha Nový svět by jej ale měla okamžitě katapultovat mezi literární i grafické celebrity. Podařilo se mu vytvořit knihu, která splňuje veškeré literární požadavky, aniž by v ní padlo jediné slovo. Tan vypráví příběh obyčejného muže, který opouští ženu, dceru i rodné město a vydává se vstříc neznámému světu. Hledá budoucnost pro sebe i rodinu, ale místo okamžitého úspěchu v novém světě plném podivuhodností naráží na hranici neporozumění. (...) Návštěva takového světa je mimořádně příjemná, konteplativní, až transcendentální. Návštěvník si její tempo určuje sám, není nikým ani ničím popoháněn (ani příběhem, který tradičním knihám často zbytečně dominuje). Netřeba dodávat, že se k takovým návštěvám bude uchylovat mnohokrát v životě.

(...) Příběh Biafry je řemeslně a faktograficky propracovaným dílem, které se nebojí ostře vyjadřovat ke konkrétním problémům. Podobně jako Den pro Šakala také Příběh Biafry vyvolal bouřlivé reakce veřejnosti. Forsyth byl především za své protibritské referování o těchto událostech propuštěn z BBC a od té doby se v Nigérii pohyboval pouze jako novinář na volné noze.
Spíše než jako geopolitický problém jedné země a jednoho okamžiku můžeme knihu číst jako alegorii arogance koloniálních mocností k zvláštnostem územních celků, jež byly pod jejich správou. (...) Angažovaným způsobem psaní a precizním používáním faktů se Forsythova kniha ocitá někde na pomezí publicistiky a krásné literatury.

(...) Vzdělávací komiks jako plnohodnotné dílo? Návod na život zasazený doprostřed neúprosně podané školní šikany? Pro neobyčejně zdařilou japonskou mangu Hal jsou takové protimluvy zcela přirozené.
Japonská společnost extrémně zaměřená na výkonnost vytváří obrovský tlak na školní děti. Na rozdíl od našich končin se ale nebojí podat účinnou pomocnou ruku. První kniha manga série Hal tak s jednou výjimkou nabízí několik realistických školních příběhů, jež bez zavírání očí ukazují kastování, (kyber)šikanu, ztrátu víry v budoucnost a problémy těch, kteří se odlišují. Přesto málokde jinde najdete tak optimistickou knihu. Předkládaný "návod na život" spočívá ve zdůraznění schopnosti překonávat překážky skrze přátelství a především vnitřní ukotvení v sobě samém. Na první pohled tedy nic, co by do dětí necpala spousta žánrového čtiva či filmů. Jenže pomocná autorská ruka zde nespočívá v pouhé programové deklamaci pouček a hesel. Místo toho je donutí prožít příběh skrze emoce.

(...) Stál-li v pozadí Hodin román Paní Dallowayová, za příběhem Cunninghamovy vynikající novinky Za soumraku se ukrývá kanonické dílo německé provenience, a to Mannova Smrt v Benátkách.
Podobně jako hrdina Mannovy novely skladatel Aschenbach se i galerista Peter Harris ocitá v krajní životní situaci prosycené pocitem vyčerpání a prázdnoty. Stejně jako u něj stojí za obnoveným zájmem o problémy umění platonický vztah k mladšímu chlapci. Situace Petera Harrise je však komplikovanější v tom, že objektem touhy je pro něj drogově závislý bratr jeho vlastní ženy Rebeccy. (...) Celým příběhem se vine téma hledání hrůzné krásy, krásy, která nepřichází o svůj existenciální rozměr a je schopná zcela rozvrátit směr životních drah. Tato myšlenka je však zkomplikována v tom ohledu, že impozantnost "velkého" umění existuje pouze jako nedostižný ideál, po němž je možné prahnout, ale který se už nikdy do světa nevrátí.

(...) Zásadním zlomem v životě suchopárného akademika je však setkání s bohémskou skupinou intelektuálů kolem Bohumila Hrabala a Karla Maryska. Od tohoto bodu se většina zážitků již neodehrává na akademické půdě, ale spíš v alkoholovém oparu putyk a bytových sedánků. Jazykové výrazivo podstatně hrubne a také historky a zážitky nabývají nových dimenzí šťavnatosti a údernosti. Velký úsek je vymezen pro takzvané období tání let šedesátých, jež Tretera líčí jako téměř nejuvolněnější a nejsvobodnější etapu svého života. Sympaticky tak komplikuje již obehranou písničku o hrůzách a šedi komunistického Československa, kterou mají především média ve zvyku neustále přiživovat.
Kniha je směsicí zajímavých dobových postřehů, epizodických vhledů do soukromí známých osobností české kultury a přiblížení atmosféry na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Minulost v Treterově podání není černobílá, ale výsostně komplikovaná, i když se nevyhýbá razantním soudům a stanoviskům, a to jsou přívlastky výrazné memoárové literatury.

(...) Buddhovi bojovníci jsou i přes relativně velký rozsah strhujícím čtením, jež nedává čtenáři vydechnout. Dunham si totiž dal tu práci a o bojích přímo hovořil s přeživšími účastníky, a to jak s tibetskými válečníky, tak i čínskými kolaboranty. Součástí knihy je i potřebný slovníček a jmenný rejstřík. Kromě cenného svědectví o takřka zapomenuté válce ve východní Asii (není na Facebooku či natočená v mobilu, že) je rovněž neocenitelnou sondou do života a souvislostí předčínského Tibetu, teokraticko-feudální kultury, která dodnes nepřestává fascinovat.
Sluší se připomenout, že český překlad (poctivá a vyčerpávající práce Petra Bílka) je teprve šestým v pořadí, hned po čínském.

Explicitní tělesné metamorfózy, psychická posedlost spirálními tvary a hrůza jako z jiného světa, to je komiksová trilogie Spirála. Zároveň funguje jako dokonalý důkaz, že Japonci se bojí úplně jinak, než Evropan může chápat.
Džundži Itó je uznávaným specialistou na horor v manze, japonském komiksu. Jeho ceněná trilogie Spirála je pro českého čtenáře pohledem do propasti, jakou si imaginace západního člověka nedokáže ani představit. Jedním z nejviditelnějších rozdílů je otázka strachu a monster, jež ho vyvolávají. Japonské příšery děsí, i když nejsou skryté a nechávají představivost pracovat naplno. (...) Emoce pramení právě ze zcela explicitního předvedení děsivých bizarností, jež se příčí lidskému oku a mysli, a z bezvýchodnosti nastalé situace. Je to ukázka starých magických příběhů, v nichž žádná chytrost, vynalézavost a vůle moderního člověka nezachrání.